Alergie je vlastně imunitní reakce, kdy tělo reaguje přehnaně na látky, které by ho ve skutečnosti neměly ohrožovat

Alergie je vlastně imunitní reakce, kdy tělo reaguje přehnaně na látky, které by ho ve skutečnosti neměly ohrožovat. Při prvním setkání s alergenem si imunitní systém vytvoří proti němu obranu a teprve při druhém kontaktu nastává skutečná alergická reakce. Astma je stejný imunitní proces jako alergie, jen se odehrává v dýchacích cestách. Zajímavé je, že při alergické reakci se uvolňuje histamin, což je signální molekula, která aktivuje další imunitní buňky - proto se proti alergiím užívají antihistaminika.

Nejuznávanější teorie vysvětluje nárůst alergií moderním způsobem života a hygienou. Ta část imunitního systému, která způsobuje alergie, byla původně určena k obraně proti parazitům. Protože se dnes s parazity téměř nesetkáváme, tento systém si "hledá práci" a začne reagovat na běžné látky jako pyl, prach nebo potraviny. Je to jako by se imunitní systém nudil a hledal si nepřátele tam, kde žádní nejsou.

Alergii lze v některých případech odstranit postupným navykáním těla na alergen - například u pylových alergií se aplikují postupně zvyšující se dávky alergenu, dokud si tělo nevytvoří toleranci. Podobně může fungovat dlouhodobý kontakt s alergenem, jak ukázal příklad s psem. Některé alergie také mohou spontánně zmizet, často během puberty, kvůli změnám v imunitním systému s věkem.

Stres a nedostatek spánku mají prokazatelný vliv na imunitu a mohou zhoršit alergické reakce nebo dokonce spustit nové alergie. Stresové hormony jako kortizol ovlivňují funkci imunitních buněk, což vysvětluje, proč stejný alergen může někdy způsobit silnou reakci a jindy téměř žádnou. Často se také pletou alergie s intolerancemi - alergie jsou imunitní reakce, zatímco intolerance jsou metabolické problémy, kdy tělo neumí určitou látku zpracovat.