Jak fungují léky proti bolesti: ibuprofen, paracetamol a jejich rizika

Každý lék proti bolesti je definovaný svou účinnou látkou, nikoli obchodní značkou. Ibalgin obsahuje jako účinnou látku ibuprofen, Paralen obsahuje paracetamol. Léky proti bolesti se dělí do tří kategorií podle účinku: analgetika tlumí bolest, antipyretika srážejí horečku a protizánětlivé léky tlumí zánět. Často jde o kombinaci všech tří účinků v jedné tabletě.

Barva a velikost tablety ovlivňují to, jak moc lék subjektivně účinkuje, díky placebo efektu. Existují jasná data, že větší tableta působí účinněji než menší a červená tableta účinněji než bílá, přestože obsahuje stejnou dávku stejné účinné látky. Tento efekt je jedním z důvodů, proč jsou některé léky proti bolesti výrazně zbarvené a relativně velké.

Paracetamol se v játrech zpracovává stejným enzymem jako alkohol, což může vést k jeho nebezpečné toxicitě. Za normálních okolností dokážou játra bezpečně odbourat asi čtyři gramy paracetamolu za 24 hodin, a to díky navázání molekuly glutationu na látku, kterou chtějí z těla dostat ven. Pokud je tento enzymatický systém přehlcený, například přítomností alkoholu, paracetamol se začne zpracovávat jinými metabolickými cestami, při kterých vznikají toxické produkty poškozující játra. Právě kombinace horečky, paralenu a přípravků typu Coldrex, které rovněž obsahují paracetamol, patří mezi časté příčiny předávkování touto látkou.

Rychlost odbourávání alkoholu v těle určuje enzym alkohol dehydrogenáza, jehož množství a varianta se u lidí liší. Kapacita tohoto enzymu má svůj strop, ale tělo si dokáže při opakovaném pití vytvořit jeho větší množství, což vysvětluje, proč si člověk časem zvykne pít víc bez viditelných příznaků. Při vysoké hladině alkoholu v krvi se navíc může zpomalit i metabolizace paracetamolu, což komplikuje odhad, jak moc je konkrétní kombinace v danou chvíli riziková. Ibuprofen na rozdíl od paracetamolu touto cestou metabolizován není, takže po alkoholu nehrozí stejná akutní jaterní toxicita, i když zatěžuje ledviny a žaludek.

Ibuprofen blokuje enzymy cyklooxygenázu 1 a 2, které vytvářejí prostaglandiny spouštějící zánětlivou reakci. V nízkých dávkách má ibuprofen především účinek proti bolesti, zatímco protizánětlivý efekt se projeví až při vyšších dávkách. Oficiální maximální denní dávka bez doporučení lékaře je 1200 mg, tedy tři tablety po 400 mg, zatímco dávky až 2400 mg denně smí předepsat pouze lékař u zánětlivých stavů. Nimesulid, obsažený v přípravcích jako Aulin, blokuje selektivně jen jeden z těchto dvou enzymů, což mu dává specifičtější účinek s méně vedlejšími účinky, ale zároveň teoreticky slabší celkové působení.