Když tatér vpraví jehlu do kůže, pronikne do druhé vrstvy kůže zvané dermis, kam umístí pigment

Když tatér vpraví jehlu do kůže, pronikne do druhé vrstvy kůže zvané dermis, kam umístí pigment. Tím dochází ke zranění tkáně a okamžitě se spouští imunitní reakce. Tělo vytvoří fibrinovou síť, která funguje jako molekulární náplast a zabrání pigmentu v dalším pohybu. Pokud tatér odhadne hloubku špatně a zajede příliš hluboko do tukové tkáně, může se tetování rozmazat.

Na místo zranění přicházejí nejprve neutrofily, první typ imunitních buněk. Ty se snaží sežrat částice pigmentu, ale protože je nedokážou strávit, po určité době umírají. To je normální proces a není důvod k obavám - tělo má těchto buněk dostatek.

Následně přicházejí makrofágy, které také polykaní pigment. Na rozdíl od neutrofilů ale makrofágům nevadí, že pigment nemohou strávit. Zůstávají živé, byť zpomalené a naplněné barvivem. Právě díky nim tetování vydrží dlouhodobě na místě. Když makrofág po čase zemře přirozenou smrtí, přijde další a proces se opakuje.

Pigment zůstává také v běžných kožních buňkách zvaných fibroblasty, které podobně jako makrofágy dokážou s nepřevedeným obsahem žít. Celý proces je normální imunitní reakcí na zranění a není nebezpečný. Problémy mohou nastat pouze při extrémně rozsáhlém tetování najednou, kdy může člověk dostat horečku kvůli velké zátěži imunitního systému.