Kofein, kortizol a spánek: co říká biologie

Tvrzení, že kofein hned po probuzení škodí kvůli kortizolu, je zjednodušený mýtus vzniklý z jiného kontextu. Andrew Huberman původně mluvil o tom, že u lidí s odpoledními energetickými propady může kofein ihned po probuzení tyto propady zhoršovat. Internetoví influenceři si z toho odvodili tvrzení, že kofein zvyšuje kortizol a že je to nebezpečné. Kortizol má ale ráno být přirozeně vysoko, protože mobilizuje energetické zásoby a pomáhá tělu se probudit, takže jeho zvýšení vlivem kofeinu je v souladu s tím, k čemu kofein slouží.

Problém s kofeinem na lačno není otázka kortizolu, ale podráždění žaludku. Espresso nalačno může někomu dělat problémy se žaludkem, ale to je individuální záležitost, ne obecné pravidlo. Z jednoho biologického mechanismu se často stává univerzální doporučení, které ve skutečnosti platí jen pro specifické případy.

Spánkový tlak možná nevzniká primárně kvůli hromadění adenozinu, ale kvůli stavu mitochondrií v konkrétních neuronech. Podle nedávné studie souvisí pocit únavy s tím, jak efektivně mitochondrie v určité skupině neuronů vyrábějí ATP. Elektronotransportní řetězec hromadí protony na jedné straně membrány, které se za normálních okolností vrací zpět přes enzym ATP syntázu. Čím více neuron pracuje, tím více se mitochondrie opotřebovávají a protony začínají unikat neefektivními cestami, což vede k oxidativnímu stresu.

Signální molekuly z poškozených mitochondrií pak spouštějí potřebu spánku vedle klasického mechanismu s adenozinem. Tyto molekuly informují neuron o stavu jeho mitochondrií, a pokud je detekováno poškození, spustí se procesy vedoucí k pocitu ospalosti. Spánek slouží mimo jiné k opravě těchto poškozených mitochondrií, takže mechanismus únavy je propojen s buněčnou údržbou, nejen s hladinou adenozinu.

Adenozin, kterým rychle rostoucí nádorové buňky doslova zaplavují své okolí, dokáže utlumit imunitní buňky v jejich blízkosti. Nádorové buňky potřebují k rychlému růstu velké množství ATP, a čím více ATP spotřebují, tím více adenozinu se v okolí hromadí. Imunitní buňky mají na adenozin receptory, přes které se stávají méně aktivními, podobně jako adenozin v mozku signalizuje neuronům potřebu spánku. Tím pádem nádor svým metabolismem sám vypíná imunitní odpověď, která by proti němu měla zasáhnout.