Kortizol, stresový hormon, má odlišný vliv na různé typy tělního tuku

Kortizol, stresový hormon, má odlišný vliv na různé typy tělního tuku. Zatímco u viscerálního tuku (nebezpečného tuku uloženého mezi orgány v břiše) způsobuje jeho hromadění, u podkožního tuku naopak podporuje uvolňování energie. Proto lidé s chronickým stresem často trpí tzv. "stress belly" – nadměrným ukládáním tuku v oblasti břicha. Tento viscerální tuk je zdravotně rizikovější než běžný podkožní tuk.

Chronický stres funguje podobně jako inzulinová rezistence u diabetu. Problém nenastává při krátkodobém zvýšení hladiny kortizolu, které je přirozené a zdravé, ale když se hladina hormonu nedokáže vrátit zpět na normální úroveň. Dlouhodobě zvýšený kortizol vede k rozvoji kortizolové rezistence, kdy tělo přestává na hormon správně reagovat. Měření hladiny kortizolu je komplikované, protože většina hormonu v těle je navázána na proteiny a není aktivní, navíc každá tkáň může reagovat jinak.

Důsledky chronického stresu sahají daleko za přibírání na váze. Člověk s dlouhodobým stresem má méně svalové hmoty a více tuku, zvýšenou hladinu krevního cukru, vyšší krevní tlak a oslabený imunitní systém. Tělo pod vlivem chronicky vysokého kortizolu má tendenci rozkládat svaly a ukládat tuky, což vysvětluje, proč lidé cvičící pod stresem často nedosahují dobrých výsledků. Stres také narušuje rovnováhu imunitního systému, což zvyšuje náchylnost k onemocněním.

Klíčem k řešení je uvědomění si problému a aktivní snižování stresu. Tělo má schopnost se vrátit do zdravé rovnováhy (homeostázy), pokud se podaří odstranit zdroje chronického stresu. Už samotné přiznání, že člověk je ve stresu a potřebuje na tom pracovat, je důležitý krok. Různé techniky uklidnění jako dechová cvičení, grounding nebo jiné relaxační metody mohou pomoci, přičemž každý si musí najít to, co mu vyhovuje.