← Všechny poznámky

Kosti jsou živé: proč je zatěžovat a jak vzniká osteoporóza

Kost je živá tkáň, kterou buňky v ní neustále stavějí i rozkládají. Osteoblasty kost tvoří, jiné buňky ji průběžně rozkládají a osteocyty, tedy buňky usazené uvnitř kosti, oběma skupinám předávají signály, co mají dělat. Osteoporóza neboli řídnutí kostí vzniká, když rozkládání převáží nad tvorbou. Tuto rovnováhu ovlivňuje věk a hormony. Velkou roli hraje i to, jak moc člověk kosti zatěžuje, protože nezatížená kost se ve výchozím stavu rozkládá.

Kosti jsou pevné a zároveň trochu pružné díky kombinaci kolagenu a minerálů. V kostech je kolagen typu 1, jiný druh než ten, o kterém se mluví v souvislosti s pletí. Tvrdou složku tvoří hydroxyapatit, minerál obsahující vápník a fosfor. Obě složky jsou spletené do sítě, která je lehká, pevná a při nárazu se dokáže mírně ohnout. Kost, která by se ohýbala jako gumička, by ale nedokázala držet tvar těla ani přenášet pohyb.

Kost se zatížením posiluje na stejném principu jako sval. Spouštěčem je mechanické napětí, tedy tlak, natahování nebo ohyb kosti. Buňky v kosti tyto podněty zachytí díky molekulám, které tlak a ohyb vnímají, a osteocyty pak aktivují osteoblasty, aby kost stavěly. Kost přitom spolupracuje se svaly, které za ni tahají přes šlachy a úpony. Podle Adama kost vydrží velmi velký tlak, zvlášť stehenní kost zatížená po své délce.

Nejvíc záleží na kostech, které člověka nesou, ale pevnější kost pomáhá kdekoli. Na otázku, jak zatěžovat třeba lopatku, Adam odpovídá, že důležité jsou hlavně kosti, které nesou tělo a které člověk zatěžuje. Každá kost, která se zatížením zpevní, ale snižuje riziko zlomeniny při pádu. Zatížit kosti jde i doma, například skákáním přes švihadlo nebo lezením po prolézačkách. Silový trénink podle něj neznamená jen činky, platí ale, že se tělo přizpůsobí zátěži, jen když se to nepřežene.

Vápník a vitamin D kostem prospívají, větším problémem populace je ale nedostatek zátěže. Vitamin D se obvykle doporučuje kombinovat s vitaminem K. Při běžné stravě v našich podmínkách podle Adama nedostatek živin pro kosti zásadní problém nebývá. Strava v dětství ovlivňuje stavbu těla v dospělosti, Adam ale nedokáže říct, že by víc mléka v dětství znamenalo pevnější kosti, i když by se divil, kdyby to nehrálo žádnou roli. Kdo jako dítě mléko nepil, nemusí se proto bát.

Holenní kost může běžci prasknout i bez pádu, když nestíhá opravovat drobná poškození. Každý dopad při běhu je pro kost malá silová zátěž a při každém kroku se poškodí drobná vlákna v její struktuře. Při půlmaratonu jde o obrovský počet kroků a špatná technika otřesy ještě zvětšuje. Když běžec nedá kosti dost času na regeneraci, buňky nestihnou poškozená místa odstranit a opravit. Kost pak může prasknout zdánlivě z ničeho nic.

O čem je zbytek dílu

Celý díl je na Forendors.

Celé díly bez reklam, Discord komunita, bonusový obsah.

Přidat se na Forendors