Může za depresi chybějící serotonin, nebo je to složitější?

Běžná depka a klinická deprese jsou podle buněčného biologa Adama Obra dva odlišné stavy. Při klinické depresi se podle něj mění celková chemie mozku, člověk ztrácí motivaci, necítí odměnu za vykonanou práci, má narušený spánek i cirkadiánní biologii, tedy vnitřní denní rytmus, a chybí mu chuť do života. U depky by člověk často našel přesnější slovo, například smutek nebo naštvání. Rozlišit oba stavy má podle Adama odborník, třeba psycholog nebo psychiatr, a Adam také upozorňuje, že v díle nezaznívají klinické rady.

Serotonin je neuromodulátor, tedy molekula, která ovlivňuje, jak ochotně nervové buňky předávají signál dál. Nervové buňky si posílají chemikálie zvané neurotransmitery a přijímající buňka na ně buď zareaguje, nebo ne. Neuromodulátory tuto ochotu reagovat posouvají. Serotonin tak mění celkové nastavení neuronů k přenosu signálu.

Serotoninová hypotéza deprese podle Adama stále platí, věda ji ale už nepovažuje za jediné vysvětlení. Zhruba třicet let se tvrdilo, že depresi způsobuje nedostatek serotoninu, a v roce 2022 vyšla studie, která tento výklad zpochybnila. Dnes se podle Adama mluví spíš o chemické nerovnováze v širším smyslu, přičemž co přesně je v mozku rozladěné, zatím nikdo neví. Podle současného poznání deprese také není přenosná, i když soužití s depresivním člověkem může zhoršit náladu.

Krůta ani doplněk 5-HTP automaticky nezvýší množství serotoninu v mozku. Krůta obsahuje tryptofan, jednu z dvaceti aminokyselin tvořících bílkoviny, ze které tělo mimo jiné vyrábí serotonin. 5-HTP, tedy 5-hydroxytryptofan, je mezikrok mezi tryptofanem a serotoninem. Každou chemickou reakci v těle ale zajišťuje enzym, tedy bílkovina, která danou reakci umožňuje a urychluje, a víc výchozí suroviny proto ještě neznamená víc výsledného produktu. Proč by měl pomáhat banán, Adam neví.

Představu, že deprese je lenost a slabost, Adam staví na roveň tvrzení, že si obézní lidé za svou váhu můžou sami. Argument, že se deprese dřív neřešila, podle něj nic nedokazuje, protože se dřív neřešila spousta věcí. Jestli hojnost a čas na přemýšlení o sobě mohou klinickou depresi způsobit, Adam neví a spíš si myslí, že ne, přispět ale podle něj mohou. Smysl života a péče o někoho podle něj možná statisticky hrají roli, proti tomu ale stojí poporodní deprese, kdy člověk takový účel má.

Biologická příčina klinické deprese zatím není známá, a proto nelze jednoduše říct, co ji spouští. Jonathan Haidt podle Adama sociální sítě kritizuje dlouhodobě a místy přehání, i když řada jeho tvrzení má reálný základ. Na otázku Denisy, zda si člověk může klinickou depresi vypěstovat srovnáváním s ostatními nebo životem v ubližujícím prostředí, Adam odpovídá, že si to umí představit, ale neví, zda to podporují data. Klinická deprese je podle něj soubor vnějších projevů, za kterými může stát mnoho různých změn v mozku.