Podcast se zabývá otázkou, co vlastně znamená longevity neboli dlouhověkost

Podcast se zabývá otázkou, co vlastně znamená longevity neboli dlouhověkost. Hlavní pointou je, že jde o buzzword, který všichni používají, ale málokdo přesně definuje. Klíčový rozdíl je mezi lifespan (délka života) a healthspan (délka života ve zdraví). Ideálem není jen dožít se vysokého věku, ale dožít se ho ve zdraví a funkčnosti – jak říká okřídlené rčení "umřít musíš mladý, ale co nejpozději".

Definice života a zdraví na buněčné úrovni je složitější, než se zdá. Buňka je považována za živou, když splňuje podmínky jako růst, příjem živin, reakce na podněty a schopnost evoluce. Zdravá buňka je v homeostáze – rovnovážném stavu, kdy všechny biochemické procesy fungují optimálně. Pro dlouhověkost je zásadní prostředí buněk – stejně jako buňky v laboratoři potřebují správné médium, teplotu a živiny, i buňky v těle potřebují optimální podmínky.

V biologii se za teoreticky nesmrtelné považují dva typy buněk: kmenové buňky, které se nacházejí ve tkáních a zajišťují jejich regeneraci, a rakovinné buňky, které se neustále dělí (příkladem jsou buňky HeLa z roku 1950, které dodnes rostou v laboratořích). Některé organismy jako nezmar mají většinu těla tvořenou kmenovými buňkami, což jim umožňuje neustálou regeneraci a teoretickou nesmrtelnost.

Stárnutí je komplexní proces, kdy se hromadí nefunkční buňky, mění se hormonální profil, nastává prozánětlivý stav a mění se metabolismus. Každá buňka a každý orgán stárne jinak. Základem pro zpomalení stárnutí zůstává kvalitní prostředí pro buňky – dostatečný spánek, správná strava, zvládání stresu a pohyb. Tyto faktory nelze obejít ani vyřadit, protože vytvářejí základní podmínky pro optimální fungování buněk v celém těle.