Sauna a otužování: co s tělem skutečně dělají

U saunování přesně nevíme, který z jeho účinků je tím hlavním důvodem zdravotního benefitu. Studie ukazují, že lidé, kteří se pravidelně saunují, mají lepší zdraví a delší život, ale není jasné, jestli za tím stojí samotné teplo, adaptace na stres, nebo prostě fakt, že tito lidé mají čas a klid na relaxaci. Pravděpodobně jde o kombinaci všech těchto faktorů.

Sauna je pro tělo formou dobrovolného tepelného stresu, na který se organismus musí adaptovat. Zvýšená teplota aktivuje takzvané heat shock proteiny, které stabilizují buněčné proteiny, aby se teplem nerozpadly. Srdce musí zároveň pracovat víc, aby dostalo krev pod kůži k ochlazování, což stojí tělo trochu energie navíc.

Hubnutí v sauně je hlavně o vodě, ne o tuku. Kalorický výdej při saunování je z hlediska celkového metabolismu zanedbatelný. Váha, kterou člověk po sauně ztratí, je primárně voda, ne spálený tuk.

Sauna i otužování dostávají do oběhu víc imunitních buněk, ale spojení s reálně lepší imunitou není prokázané. Observační data ukazují, že lidé, kteří se pravidelně otužují, mají méně absencí v práci, ale počet dní nemoci mají stejný jako ostatní. Nelze tedy jednoduše tvrdit, že aktivace imunitních buněk v krvi znamená skutečně lepší imunitu.

Klíčovou roli při otužování hraje pravděpodobně dopamin a naučené překonávání nepříjemné situace. Vstup do studené vody vyvolá vyplavení dopaminu, neuromodulátoru spojovaného spíš s motivací než s odměnou. Není ale jasné, zda dopamin vznikající v těle skutečně ovlivňuje mozek, protože přes hematoencefalickou bariéru prochází špatně. Pravděpodobně větší roli hraje psychologický efekt zvládnutí nepříjemné zkušenosti než samotná biochemie.